Merkovka - pramen sv. Jiljí

 "Tři čtvrtě hodiny od osady Lužná-Lišany nalézá se výletní místo Merkovka, lesní samota známá pramenem s. Jiljí, z něhož vyvěrá výrobná minerální železitá voda. Mimo to nalézá se zde rybníček s velkým počtem mohutných zlatých kapříků, zcela volně zde žijících, a lázeň, v níž používá se zmíněné železité vody. V myslivně lze obdržeti výtečnou smetanu neb mléko, popřípadě lahvové pivo, domácí chléb, máslo atd. Cesta z hotelu na Merkovku jest velmi příjemná, vedouc neustále oborou, a není namáhavá, neboť stoupání jest velmi mírné. Na cestě shledáváme se s prastarým dubem, obrem to aspoň 300 let pamatujícím." popis Merkovky z počátku 20. století

Před dvěma staletími, v roce 1808, objevil lesní adjunkt Jiljí Merkl v bučině fürstenberské obory vydatný pramen železité vody. Pramen začal být hojně navštěvován, protože se brzy mezi lidem rozšířila pověst o léčivých účincích vyvěrající vody. Nad pramenem nechal kníže Fürstenberk vystavět kapličku a poblíž také lázeňskou budovu se dvěma vanami. Za jejich použittí vybíral správce lázní Kynkal 20 krejcarů. Vodní zdroj byl zasvěcen svatému Jiljí. Kníže Fürstenberk zvolil jméno tohoto světce, aby tím připomněl objevitele pramene. Dalším důvodem bylo, že sv. Jiljí je mimo jiné patronem myslivců, lesů, tělesně postižených,  malomocných a ochráncem lesní zvěře. Jistě tedy ideální patron právě pro lesní lázně. Lidé si ale místo sami pojmenovali jako Merkovka či Merklovka. Z historie se lze dočíst, že provoz lázní zeslábl v době první světové války a později přestaly být tyto služby poskytovány úplně.
Ještě v poválečné době pořádaly výlety na Merkovku různé spolky a organizace. Konaly se zde také občasné koncerty. Posledním byl koncert hornické kapely někdy v roce 1948 nebo 1949. Pak Merkovku bohužel potkal osud mnoha památek, jejichž údržba byla zanedbávána. V luženské kronice popsal kronikář Laun zkázu tohoto kdysi oblíbeného turistického cíle: "V jarních měsících r. 1963 bylo započato s bouráním budov na bývalém výletním místě Merkovce. rozbourán domek č. 120, kde býval byt hajného. Kámen z tohoto domku byl rozvezen na opravu lesních cest. Také rozbourán domek, bývalé to knížecí lázně. Tyto lázně byly upraveny na byt pro lesního dělníka. Rozbořením těchto budov ztrácí Merkovka na svém půvabu. Vse je nyní na Merkovce ve stavu desolátním. Pramen železité vody z kapličky dosud vytéká a vlévá se do blízkého rybníka, ve kterém bývaly ještě před dvaceti léty červené rybky. Marné volání, aby památné místo Merkovka bylo zachováno, nenalézá porozumění."
Ze všech původních staveb tu zbyla jen část sklípku ve stráni. Dnešní Merkovka je přesto místem, které stále stojí za návštěvu. V rybníčku opět plavou červené rybky a nad pramenem Lesy České republiky vystavěly malou dřevěnou kapličku, vedle ní pak posezení pro turisty s informační tabulí popisující historii bývalích lázní. Dodnes se tu můžete osvěžit výbornou železitou vodou nebo se projít starými bučinami. V houbařské sezóně odtud neodejdete s prázdnou. 

Mezi další zajímavosti z tohoto místa jistě patří ta, že co se týká pramene ze studánky, prý se zde několik lidí vyléčilo ze svých nemocí. Zakladatel Sokola pan Tyrš si zde v roce 1869 namluvil svoji budoucí ženu Renatu, když zde byl požádat o ruku její matku, která s ní byla na Merkovce na dovolené.  

GPS pozice: N 50° 08.533´  E 013° 48.370´

mapa:  MAPA MÍSTA

Použité texty: 200. výročí objevení pramene sv. Jiljí "Merkovka 1808 - 2008", vydal Obecní úřad v Lužné
Foto: Autor, OÚ Lužná
Další informace: www.luzna.cz