Pražská brána

Pražská brána                        

jedna z nejpůvabnějších staveb svého druhu v Českých zemích. Jedná se o charakteristické dílo české gotiky vladislavské. Brána byla postavena v letech 1516 – 1517 (na původním místě stála stará dřevěná brána Zákostelecká), její stavbou byla zahájena výstavba městských kamenných hradeb. Pražská brána byla původně oboustranně uzavírána jednokřídlými vraty, její zdi jsou 1,40 až 1,60 m silné, k hlavní římse měří 12,30 m, sedlová střecha je opatřena čtyřmi nárožními věžičkami.

"Padací most byl zvedán řetězy, které běžely přes kladky, jež jsou dodnes dobře zachovány. Nad podjezdem na východní straně je gotický výklenek, v němž stával kamenný kalich, znak husitského města. Vpravo vedle výklenku je dosud zachovaná omítka se sledy písma. Roku 1599 vypukl v Praze i jinde v Čechách mor. Císař Rudolf se odstěhoval do Plzně a do  Rakovníka se přestěhovala královská komora. Aby mor nebyl zavlečen do města a královská komora přece tu netrpěla hladu, z rozkazu císařova byla vepsána v omítku brány výzva, aby "každý, kdo co na prodej veze, nejinam než do Rakovníka vezl a komoru i služebnjíky naše fedroval".

Pražskou bránu postavil kamenický mistr Jan a krov na ni zrobil Jakub Městecký. Po staletí bránila vstupu do města v těchto končinách, utrpěla mnohou ránu a byla svědkem trpkých i radostných chvil města Rakovníka. Při tom však ubožička chátrala a v letech šedesátých 19. stol. měla býti stržena. Nebylo peněz na opravu a překážela prý frekvenci. Měl jí stihnouti osud jejích dvou družek, brány Lubenské a Karlovarské, stržených roku 1837. Ale vyskytli se obránci, kteří doporučili odbourati kus zdi při bráně, tím uvolnili jízdu v těchto místech a bránu zachovali. Za oběť tehdy padl domek branného, stojící při samé bráně uvnitř města. "

Pražská brána stojí tedy díky rozumu a předvídavosti našich předků.

Zdroj: Archiv Rakovnicka, J.Renner - Rakovník 1929

Foto: archiv Rakovnicko.cz