Čertův kámen u Mutějovic

Čertův kámen u Mutějovic je dáván do polohové souvislosti s kounovskými řadami. Nejedná se o útvar stejného jména, známý z návrší Pravda, který je prokazatelně přirozeného původu (pískovcová skála). Čertův kámen u Mutějovic je opředen  mnohými pověstmi, zejména v souvislosti s představou o obětním oltáři.

 

Jedná se o ploše oválný křemencový blok ležící na plocho. Jeho rozměry kolísají od 300 do 460 cm při výšce nad terénem asi 100 cm. Zhruba uprostřed svrchní plochy je 15 cm hluboký zářez, orientovaný přibližně ve směru kounovských řad. Prohlubeň nejeví stopy umělého zásahu a jedná se nejspíše o součást původního reliéfu mohutné křemencové čočky.

 

Jedinou studnu v Pnětlukách chtěl prý kdysi zavalit čert kamenem a umořit místní osadníky žízní. Popadl v kraji obrovský balvan a letěl s ním do Pnětluk, cestou ho však zastihlo trojí kohoutí zakokrhání, ztratil sílu, balvan upustil a zmizel. Kámen, který čert na zádech nesl, je podle pověsti pozoruhodně zvrásněná křemencová skalka, která leží na rozcestí silnice z Mutějovic k místnímu nádraží a zelené turistické trasy ke hradu Džbánu. Skalka je registrovaným významným krajinným prvkem a někteří badatelé soudí, že mohla mít souvislost s kamennými řadami u Kounova, jedna z prohlubní na vrchu kamene má prý umělý původ a sloužila jako astronomický hledáček. V okolí Čertova kamene je několik archeologických nalezišť, k nejvýznamnějším objevům patří křemencový pěstní klín ze starší doby kamenné a pozůstatky lovecké stanice z pozdního paleolitu.

 

Měřením bylo zjištěno, že spojnice Čertova kamene s nejzápadnější a nejvýchodnější řadou na Rovině tvoří výseč, v níž lze pozorovat Měsíc při jeho severních deklinacích.

 

Čertův kámen je volně přístupný a nachází se u rozcestí silnic asi 500 m severně od Mutějovic. 

  

 

Mapa: MAPA

 

 

Zdroj: 

 

Mikroregion Poddžbánsko   

KPUFO - sekce Megality    

foto: archiv Rakovnicko.cz