Rakovnicko.cz - regionální portál | Informace, Zprávy, Akce, Katalog firem, Inzeráty, Fotogalerie
Dnes je 30. duben 2025 | Svátek má Blahoslav
Uzavírky a změny v dopravě (Rakovnicko)
| Aktuální informace o uzavírkách a dopravních omezeních na Rakovnicku.Zpravodajský servis
Zpravodajství
iSEZNAM Rakovnicka
Pamětihodnosti
Paměť regionu
Odkazy
Archiv zpráv
Nejčtenější články
Další články z rubriky
Kočka Václav
VÝZNAMNÍ LIDÉ RAKOVNICKA
(1875 – 1951)
Historik, vlastivědec, poštovní úředník později ředitel pošt. Autor díla “Dějiny Rakovnicka“ (1936), pravidelný dopisovatel Věstníku rakovnického muzea.
15. 08. 2009
Rakovnicko
KOČKA Václav (1875 – 1951)
Dne 6. srpna 2010 uplynulo 135 let, co se v Čisté v roce 1875 narodil regionální historik ze záliby Václav Kočka.
Historik, vlastivědec, poštovní úředník později ředitel pošt. Autor díla “Dějiny Rakovnicka“ (1936), pravidelný dopisovatel Věstníku rakovnického muzea. Dopisovatel Rakovnických novin. Za okupace pronásledován.
Historik, vlastivědec, poštovní úředník později ředitel pošt. Autor díla “Dějiny Rakovnicka“ (1936), pravidelný dopisovatel Věstníku rakovnického muzea. Dopisovatel Rakovnických novin. Za okupace pronásledován.
DĚJINY RAKOVNICKA - REPRINT V PRODEJI!
Počínaje 16. prosincem 2009 je k dostání reprint knihy Dějiny Rakovnicka z roku 1936. Zasloužila se o něj vydavatelská společnost Agroscience Chrášťany. Kniha vyšla v počtu 1000 ks a je k dostání v rakovnickém knihkupectví M&K na Husovo náměstí. Další informace o knize najdete ZDE

Foto, text: Archiv městské knihovny Rakovník

Václav Kočka se narodil 6. srpna 1875 v obci Čistá u Rakovníka, zemřel 23. dubna 1951 v Praze. Václav Kočka byl český poštovní úředník a amatérský regionální historik. V rodné Čisté vychodil obecnou školu, následně studoval na vyšší reálné škole v Rakovníku. Roku 1895 nastoupil na místo poštovního úředníka, ve kterém setrval až do odchodu do výslužby roku 1936. Od studií v Rakovníce se věnoval historii, ponejprve svého rodného městečka. Po přestěhování do Prahy v roce 1914, kde trvale pracoval na poště pozdějšího Masarykova nádraží, měl snazší přístup k pramenům ve zdejších archivech. Spolupracoval na soupisu místních jmen pořizovaném československým ministerstvem pošt. Později byl jmenován členem místopisné komise ČAVU, na jejíž práci se podílel až do roku 1947.
V těžišti jeho historického zájmu leželo Kralovicko a Rakovnicko, jejichž historii zpracoval ve svých dvou hlavních dílech, lokalitám mimo tuto oblast se věnoval výjimečně. Silnou stránkou Kočkova díla byl značný rozsah prostudovaných pramenů.
Archiv
Kočka při psaní používal pouze původní archivní prameny. Čtyřicet let se mořil a dělal výpisky z desek zemských a dvorských, studoval registra komorního soudu a nejvyššího purkrabství, navštěvoval Národní muzeum, ministerstvo vnitra, listoval v knihách Českého archivu, čerpal z archivu zemědělského, ale i z místních kronik. První jeho prací připravenou k tisku byly v roce 1913 „Dějiny Čisté“.
Archiv
Kočka při psaní používal pouze původní archivní prameny. Čtyřicet let se mořil a dělal výpisky z desek zemských a dvorských, studoval registra komorního soudu a nejvyššího purkrabství, navštěvoval Národní muzeum, ministerstvo vnitra, listoval v knihách Českého archivu, čerpal z archivu zemědělského, ale i z místních kronik. První jeho prací připravenou k tisku byly v roce 1913 „Dějiny Čisté“.
I když tiskem nevyšly, vypisoval si podklady dál. Studoval historii soudního okresu kralovického a manětínského se žlutickým, dále okresů Rakovník a Křivoklát. K soubornému vydání dějin okresních celků ale chyběly peníze. Rukopisy se proto začaly tisknout a vycházet v sešitech. Vydávaly je muzejní spolky při okresních muzeích.
V Rakovníku se o vydání zasloužili jednatel muzejního spolku, školní ředitel Jan Renner a vytištění finančně podpořil továrník František Otta senior, který rakovnickému muzejnímu spolku předsedal.
V úvodu „Dějin Rakovnicka“ si Kočka postěžoval, že dohodnutý omezený rozsah Dějin způsobil, že přemíra pracně získaných pramenů z archivů nemohla být publikována. Proto otiskoval navíc tématické historické statě. Ty bývaly podrobnější a čtivější, ne tak „suché“.
Mezi ně můžeme řadit práce: Dějiny Krakovce, Lidice, Unhošťské rody erbovní, Kralovicko za války třicetileté, Hrady Džbán a Držmberk (1912), Castellum vetus a Castellum novum (1918), Rokytensko a Rakovník do roku 1252 (1919), Po stopách Hedčanů(1921), kde popisuje přivedení polských zajatců r. 1039 do povodí naší Javornice knížetem Břetislavem I., dále Listář k dějinám hornictví na Rakovnicku (1922), Chlum, Všetaty, Loučko a Protivná (1923), Zaniklé osady na Rakovnicku (1925) a další. (zdroj: František Krejčí)
Foto, text: Archiv městské knihovny Rakovník