Kočka Václav - Rakovnicko.cz

Rakovnicko.cz - regionální portál | Informace, Zprávy, Akce, Katalog firem, Inzeráty, Fotogalerie

Dnes je 8. květen 2024 | Svátek má Statní svátek

Zpravodajský servis

Zpravodajství

iSEZNAM Rakovnicka

Pamětihodnosti

Paměť regionu

Odkazy

Archiv zpráv

Nejčtenější články
Další články z rubriky

Kočka Václav

VÝZNAMNÍ LIDÉ RAKOVNICKA

(1875 – 1951) Historik, vlastivědec, poštovní úředník později ředitel pošt. Autor díla “Dějiny Rakovnicka“ (1936), pravidelný dopisovatel Věstníku rakovnického muzea.

Datum 15. 08. 2009 Autor Rakovnicko

Kočka Václav
KOČKA Václav (1875 – 1951)
Dne 6. srpna 2010 uplynulo 135 let, co se v Čisté v roce 1875 narodil regionální historik ze záliby Václav Kočka. 
Historik, vlastivědec, poštovní úředník později ředitel pošt. Autor díla “Dějiny Rakovnicka“ (1936), pravidelný dopisovatel Věstníku rakovnického muzea. Dopisovatel Rakovnických novin. Za okupace pronásledován.

 

DĚJINY RAKOVNICKA - REPRINT V PRODEJI!

Počínaje 16. prosincem 2009 je k dostání reprint knihy Dějiny Rakovnicka z roku 1936. Zasloužila se o něj vydavatelská společnost Agroscience Chrášťany. Kniha vyšla v počtu 1000 ks a je k dostání v rakovnickém knihkupectví M&K na Husovo náměstí. Další informace o knize najdete ZDE


Václav Kočka se narodil 6. srpna 1875 v obci Čistá u Rakovníka, zemřel 23. dubna 1951 v Praze. Václav Kočka byl český poštovní úředník a amatérský regionální historik. V rodné Čisté vychodil obecnou školu, následně studoval na vyšší reálné škole v Rakovníku. Roku 1895 nastoupil na místo poštovního úředníka, ve kterém setrval až do odchodu do výslužby roku 1936. Od studií v Rakovníce se věnoval historii, ponejprve svého rodného městečka. Po přestěhování do Prahy v roce 1914, kde trvale pracoval na poště pozdějšího Masarykova nádraží, měl snazší přístup k pramenům ve zdejších archivech. Spolupracoval na soupisu místních jmen pořizovaném československým ministerstvem pošt. Později byl jmenován členem místopisné komise ČAVU, na jejíž práci se podílel až do roku 1947.
V těžišti jeho historického zájmu leželo Kralovicko a Rakovnicko, jejichž historii zpracoval ve svých dvou hlavních dílech, lokalitám mimo tuto oblast se věnoval výjimečně. Silnou stránkou Kočkova díla byl značný rozsah prostudovaných pramenů.

Archiv
Kočka při psaní používal pouze původní archivní prameny. Čtyřicet let se mořil a dělal výpisky z desek zemských a dvorských, studoval registra komorního soudu a nejvyššího purkrabství, navštěvoval Národní muzeum, ministerstvo vnitra, listoval v knihách Českého archivu, čerpal z archivu zemědělského, ale i z místních kronik. První jeho prací připravenou k tisku byly v roce 1913 „Dějiny Čisté“.
I když tiskem nevyšly, vypisoval si podklady dál. Studoval historii soudního okresu kralovického a manětínského se žlutickým, dále okresů Rakovník a Křivoklát. K soubornému vydání dějin okresních celků ale chyběly peníze. Rukopisy se proto začaly tisknout a vycházet v sešitech. Vydávaly je muzejní spolky při okresních muzeích.
V Rakovníku se o vydání zasloužili jednatel muzejního spolku, školní ředitel Jan Renner a vytištění finančně podpořil továrník František Otta senior, který rakovnickému muzejnímu spolku předsedal.
V úvodu „Dějin Rakovnicka“ si Kočka postěžoval, že dohodnutý omezený rozsah Dějin způsobil, že přemíra pracně získaných pramenů z archivů nemohla být publikována. Proto otiskoval navíc tématické historické statě. Ty bývaly podrobnější a čtivější, ne tak „suché“.
Mezi ně můžeme řadit práce: Dějiny Krakovce, Lidice, Unhošťské rody erbovní, Kralovicko za války třicetileté, Hrady Džbán a Držmberk (1912), Castellum vetus a Castellum novum (1918), Rokytensko a Rakovník do roku 1252 (1919), Po stopách Hedčanů(1921), kde popisuje přivedení polských zajatců r. 1039 do povodí naší Javornice knížetem Břetislavem I., dále Listář k dějinám hornictví na Rakovnicku (1922), Chlum, Všetaty, Loučko a Protivná (1923), Zaniklé osady na Rakovnicku (1925) a další. (zdroj: František Krejčí)

Foto, text: Archiv městské knihovny Rakovník