Pandemic (H1N1) 2009 nebo mýtus výrobců léků?

Víme, že první na světě byl vir prasečí chřipky (nyní Pandemic H1N1 2009) zaznamenán u lidí v Mexiku v Severní Americe. Touto novou chřipkou onemocnělo v březnu 2009 několik stovek obyvatel Mexika a sedm občanů USA. Příroda se postavila proti člověku a spojila v této nové nemoci geny lidské, ptačí i prasečí dohromady do jednoho zákeřného viru, který se přenáší z člověka na člověka kapénkově, ale i přímým dotykem.  V této souvislosti vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) počátkem června 2009 pandemii prasečí chřipky.

 

Wikipedie píše o této chřipce toto: Prasečí chřipka (nebo také mexická chřipka, nová chřipka či chřipka A/H1N1) napadající lidi se objevila v Mexiku v březnu roku 2009. Jedná se o respirační onemocnění způsobené chřipkovým virem kmene A/H1N1. 

Virus obsahuje geny lidské, ptačí a prasečí chřipky.

První případy nemoci byly hlášeny 18. března 2009. Onemocnělo několik stovek lidí ve třech oblastech Mexika a sedm občanů Spojených států amerických. Původně prasečí chřipkové onemocnění je přenosné na člověka a v dalších případech byl prokázán i přenos mezi lidmi.

 

Mezi symptomy patří teplota nad 39 stupňů, častý kašel, bolesti hlavy a svalů, rýma, zánět krku, slabost a únava. Přenos je kapénkový (z nosu a úst), ale i přímým dotykem. Inkubační doba onemocnění činí asi 1 až 8 dnů. Nemoc je velmi nakažlivá. Vakcína na tento konkrétní typ viru zatím neexistuje, účinek běžného očkování proti chřipce pro tento typ viru není znám, ale zabírají léky Oseltamivir a Zanamivir.

Toť říká Wikipedie.

 

Z mediálních a tiskových zdrojů se můžeme dočíst mnoho protichůdných názorů a reakcí na toto téma.

Vybíráme ty nejdůležitější názory z obou stran, obrázek ať si udělá každý čtenář sám, názory a komentáře najdete pod článkem:

 

Volání po účinném očkování zesílilo poté, co se v posledních dnech objevily zprávy o třech případech, kdy u nakaženého v Dánsku, v Japonsku a v Hongkongu antivirový lék Tamiflu nezabral. Tyto medikamenty má v zásobě i Česko. WHO přišla s ujištěním, že odolnost viru vůči léku byla jen ojedinělá a hrozbu nepředstavuje. U trojice nemocných navíc fungovalo druhé antivirotikum s názvem Relenza.

 

Vedoucí představitelé zemí EU (Velká Británie, kde je mimochodem v současnosti nejvíce nakažených touto chorobou v Evropě) uvažují o plošném povinném očkování proti prasečí chřipce, přestože očkovací látka je stále ve stavu vývoje a nebylo ukončeno testování ani schválení této látky.

 

Polští lékaři vpichují několika stovkám (350) vybraných bezdomovců testovací očkovací látku proti prasečí chřipce - výsledek je, že nedlouho po očkování umírá více než 20 z těchto dobrovolníků. Jedná se tedy o plných 6 % očkovaných. Z toho je zřejmé, že očkovací látka neměla tak vysoké zmírňující účinky anebo dokonce přímo způsobila selhání těchto testovaných osob.

 

V České republice bylo počátkem září evidováno okolo 300 případů onemocnění, většinou se jednalo o onemocnění, které si lidé přivezli ze svých cest ze zahraničí. Nemocní zůstali v domácí izolaci léčeni antivirotickými léky. Žádné závažné komplikace v průběhu léčby nenastaly.

 

Podle analýz a statistických dat a výsledků má tato choroba obvykle mírný průběh a pacient se většinou do týdne uzdraví, aniž by bral proti této chorobě léky, tvrdí např. hongkongská doktorka M. Chan.

 

Jistá rizika zde jsou, říkají vědci, specialisté a národní hygienici, ale pozitiva převažují, dodávají.

 

Na druhou stranu se někteří lidé domnívají, že jde o uměle vyvolanou histerii, která se šíří jako poplašná zpráva celým světem a tak se jedná o předem připravený a promyšlený marketingový tah společností vyrábějících látky tlumící příznaky prasečí chřipky, které díky vyvolané panice a strachu mezi obyvateli následně vydělávají horentní sumy za tyto léky. Zajímavostí také je, že firmy vyrábějící tyto tlumící léky, si tyto léky údajně registrovali u patentového úřadu již v roce 2008, tedy několik měsíců před prvním oficiálně ověřeným případem nakažení virem prasečí chřipky v roce 2009. Byla prasečí chřipka vyvinuta v tajných laboratořích, jak se někteří vědci domnívají, stejně, jako se podle nich objevilo smrtelné onemocnění virem HIV v minulosti (opět domněnka těchto vědců)?

 

Obecně, nakažlivé a smrtelné choroby mizí, jaký je důvod? Většina populace dnes netrpí hladem a hygienou, což jsou zásadní a základní důležité podmínky jak zůstat chřipce odolný. Pak tedy plošně nepotřebujeme žádnou povinnou vakcinaci, nehledě k tomu, z čeho se takové látky mohou skládat, to bohužel zatím nevíme.

 

Někteří vědci se domnívají, že vakcína sloužící k očkování proti prasečí chřipce může mimo jiné vyvolat smrtelné nervové onemocnění, tzv. GB syndrom, neplodnost u těhotných žen, druhotné respirační potíže a dýchací problémy u kojenců a malých dětí. Je méně známo, že očkovací látka obsahuje hliník, rtuť, což jsou látky, které mohou zejména mladším lidem způsobit další zdravotní potíže. Mluví se také o určitém množství smrtící látky nebo drogy, která se používá při výrobě očkovací látky proti viru A/H1N1 a může poškodit zdraví zejména mladým lidem.

 

Světová zdravotnická organizace W.H.O. tvrdí, že pokud by byl průběh a šíření prasečí chřipky stejný, jaký je od jeho vzniku doposud, byla by příští rok infikována již celá miliarda populace světa. Podle některých vládních evropských představitelů se má do konce roku 2010 nakazit jen ve Velké británii každé druhé dítě. Mnozí lidé mají ale větší hrůzu z vakcíny proti této nemoci, když ta ještě nebyla doposud oficiálně otestována na lidech!

 

V roce 2006 podle předpovědi britského vědce J. Oxforda mají podlehnout viru ptačí chřipky miliony lidí. Ale žádná pandemie tehdy nepropuká. Obyčejná chřipka je podle statistik mnohonásobně vražednější, než-li vir prasečí chřipky za stejné období.

 

Aktuální stav k 18. září 2009 podle WHO (Světové zdravotnické organizace):

Světová zdravotnická organizace oznámila, že bylo potvrzeno již 296 471 nakažení prasečí chřipkou v celém světě a nejméně 3 486 osob na nákazu ve světě zemřelo.

 

Průměrný počet občanů nakažených běžnou chřipkou jen v ČR ve stejném období činí zhruba 1 000 000 lidí, na běžnou chřipku zemře ročně v ČR cca 2 500 lidí.

 

Poslední pandemie chřipky se ve světě objevila v roce 1968. Tzv. hongkongská chřipka tehdy zahubila nejméně milion nemocných, kteří na následky chřipky zemřeli. Podle světové zdravotnické organizace současné vyhlášení pandemie prasečí chřipky nevypovídá nic o její závažnosti, ale pouze konstatuje, že se tato nemoc ve světě nadále šíří.

 

 

Žít bez očkování z rizikem nákazy či se nechat očkovat a být vystaven druhotným potížím a účinkům neznámé a netestované očkovací látky? Konspiračním teoriím či zprávám z médií? Souhlasili byste s celoplošným povinným očkováním populace, jako to navrhují např. ve Velké Británii? Napište nám Vaše názory a komentáře k tomuto tématu.