Rakovnicko.cz - regionální portál | Informace, Zprávy, Akce, Katalog firem, Inzeráty, Fotogalerie

Dnes je 18. prosinec 2017 | Svátek má Miloslav

Uzavírka

| silnice II/229, Petrovice, okr. Rakovník, kyvadlový provoz jedním jízdním pruhem.

Zpravodajství

Zpravodajský servis

iSEZNAM Rakovnicka

Pamětihodnosti

Paměť regionu

Odkazy

Archiv zpráv

Nejčtenější články
Další články z rubriky

Mohutný hrad Dřevíč

Hradiště, hrádky a tvrze

Rakovnicko - Kozojedy / Je opravdu mnoho míst na našem území, která jsou návštěvníkovi nebo místním obyvatelům jakoby skryta před jejich očima. Jednou z nejvýznamnějších takto ukrytých historických památek na Rakovnicku je bezesporu staré hradiště Dřevíč na ostrohu u podleského údolí nad obcí Kozojedy, nedaleko Džbánského pohoří.

Datum 08. 10. 2009 Autor Michal Elznic

Mohutný hrad Dřevíč
Hrad Dřevíč
Tentokrát se vydáme na výlet k jedné méně známé lokalitě na Rakovnicku zvané hradiště Dřevíč nedaleko obce Kozojedy. Kdysi zde prý stával mohutný hrad s opevněním z opuky, kamenů a vysokých dřevěných hradeb. Ponuré podzimní počasí vytváří zvláštní tajemnou atmosféru. Přijíždíme s rodinou po lesní cestě k "podhradí", kde býval kdysi fürstenberský statek. Odtud již jdeme pěšky do kopce ke "vstupní bráně" na hradiště. Kromě cesty a valů již nejsou na místě žádné jiné stopy po osídlení tohoto dříve významného místa. Ani náznak po žádné bráně. Po klikatících se cestách se nakonec ocitáme přímo u vstupu na hradiště Dřevíč, odkud je vidět nepřehlédnutelný barokní kostelík sv. Václava. Podél cesty po pravé straně je ohradník, za ním se pasou ovce. Je zde vidět  několik sond, jakýchsi jam, které zde nejspíš zanechaly badatelé - archeologové. Levá část (pole) je kompletně až k valům poznamenána čerstvou orbou. Zemina je zde tmavá až černá, narozdíl od různě červeně zabarvených až rudých políček v podhradí Dřevíče. Panuje zde temná, ale přesto velmi klidná atmosféra, v okolí nanarazíš na živáčka, kromě několika usedlíků žijících v podhradí, které jsme potkali po cestě k hradišti. V jihovýchodní části je bezkonkurenční pohled na středohoří, je odsud vidět opravdu daleko. Říká se zde u "železných vrat", vstupní brány na hradiště, přesto, že z jedné strany je přirozený sráz a bránu zde tvoří již pouze cesta. Procházka po udržované cestě hradištěm přímo vyzývá k přemýšlení o tom, jak zde asi kdysi žili naši předkové, jak bojovali a bránili se nájezdníkům ze severozápadu, rodili se a umírali, co všechno se zde v minulosti asi odehrálo. Fantazie je věc hezká a díky opravdu nemnoha informacím si návštěvník může představovat opravdu cokoli.
Vřele doporučuji navštívit toto sice dosti odlehlé, ale velmi zajímavé a historicky vzácné místo na Rakovnicku. 
 
Hradiště Dřevíč
"Dřevíčský ostroh vyčnívá do podleského údolí jako příď mohutné lodi. A touto lodí také po celá tisíciletí byl, aby vždy, kdykoli se valily vlny nepřátel, přijímal na svou palubu ohrožované a dával jim možnost ubránit se a přežít. V nejstarších dějinách naší země hrál Dřevíč nesporně významnou úlohu, která však, zdá se, je až dosud zejména archeologií nedoceněna." - úryvek z knihy V. Sábla: Daliborovy Kozojedy a hrad Dřevíč. 
 
Co píše o hradišti Dřevíč Wikipedie?
Dřevíč je hradiště na stejnojmenném vrchu (464 m) v severozápadní části středních Čech, 1 km jv. od obce Kozojedy v okrese Rakovník. Opevněná oblast na plochém, zčásti zalesněném temeni severovýchodního výběžku Džbánu zaujímá asi 11 hektarů a má tvar protáhlého trojúhelníka. Dvě delší (600 m) strany se sbíhají na jihozápadě, zatímco severovýchodní strana je výrazně kratší (200 m). V jižním a východním cípu se nacházely brány. Valy z opuky a hlíny dosahují výšky od 3 do 6 metrů. Archeologicky je doloženo osídlení již v pozdní době bronzové a období halštatském. V historické době (10. až 13. století) byla Dřevíč významným českým hradištěm, původně na severozápadním pomezí přemyslovského panství. K bojům o trůn roku 1004 se váže zpráva o dobytí Dřevíče knížetem Oldřichem (munitissimum castrum nomine Drevic „přepevný hrad Dřevíč“, píše Kosmas). Ještě ve 12. století (1175) bylo hradiště střediskem správy přilehlého Dřevíčského kraje. Později hradiště opuštěno a osídlení přetrvalo jen v podobě dvora stejného jména ve východním sousedství. Na návrší v areálu hradiště stojí pozdně barokní kostelík sv. Václava, pravděpodobně v místech starší svatyně.
 
Archeologické výzkumy a bádání
Archeolog Václav Sábl, který prováděl v roce 1972 jeden z posledních zásadních archeologických výzkumů na hradišti Dřevíč a v okolí, vyjadřuje ve své knize o Dřevíči, kterou vydal o rok později v roce 1973, přesvědčení, že je reálné, že toto místo bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom především historické artefakty, které byly archeology profesionály i amatéry na místě v průběhu let nalezeny. Nejstarší nálezy kamenných broušených seker, štípaných nástrojů a keramických střepů pochází z neolitu z období kultury s lineární keramikou. Další nálezy dokládají přítomnost únětické kultury starší doby bronzové. Nejzajímavějším nálezem z tohoto období na Dřevíči jsou čtyři kosterní pozůstatky, z nichž jedna kostra byla uložena ve skrčené poloze s trepanovanou lebkou v hrobě obloženém kameny. Nález místního hajného ohlásil a do pražského muzea zaslal tehdejší lesní správce Jan Ev. Chadt - Ševětínský, který v letech 1898 - 1923 působil v Oboře u Kozojed a napsal celou řadu odborných prací z oblasti lesnictví a lovu a také první samostatnou práci o mohutném hradišti Dřevíč. Mezi další nálezy patří doklady o středobronzové mohylové kultuře, nejvýrazněji se zapsala kultura knovízská - kultura mladší doby bronzové. Několik nálezů patří kultuře bylanské.  Václav Sábl, mimochodem rodák z nedalekého Pochvalova, je každopádně přesvědčený, že by výzkum na tomto místě měl nadále pokračovat, protože je všeobecně známo jen málo o tomto místě.  Předchozí výzkumy ztroskotaly na nezájmu archeologů a státních organizací o tuto neprobádanou lokalitu, pokud se jí několik z nich zabývalo, tak velmi kuse, v ojedinělém případě zásadně a profesionálně, a to v případě archeologa A. Knora v roce 1950 (ověřil mimo jiné sondou napříč hradištěm existenci hřbitova z 11. a 12. století, přičemž odkryté kostrové hroby byly překryty kamennými deskami, předpokládal také podle nálezů, že dnešní barokní kaple sv. Václava stojí nejspíš na původním místě staršího kostela), který ale v průběhu svého bádání bohužel onemocněl a zemřel a tak jeho výzkumy nebyly zdárně dovršeny a nepokračovaly v zásadním průzkumu lokality. Zajímavostí mohou být také mnohé báje a pověsti, spojované s touto lokalitou. Některé z nich Vám přiblížíme na jiném místě (viz Mýty a legendy Rakovnicka) - například legendu O Houdovi a zlatém pokladu, která se podle skutečnosti zapsané v místních kronikách opravdu stala. Mezi další zajímavost jistě patří informace, že ještě počátkem minulého století nacházeli místní obyvatelé vstupy do podzemních chodeb, vedoucí nejspíš od barokního kostela, spojující sousedící lokality a sloužící nejspíš jako nouzové východy pro opuštění hradiště ve válečných dobách. V chodbách prý vznikal velký průvan, který zhasínal louče a svíčky, což svědčí o tom, že ještě před nedávnem byly chodby pravděpodobně funkční. Dnes jsou prý chodby plné závalů a také vstupy do nich již zavaleny.
 
Keltové?
Václav Sábl, který o hradišti Dřevíč píše ve své knize (viz zdroj), se také domnívá, že by mohlo jít o hraniční nárazové hradiště, které patřilo do území hraničního prostoru Keltů - Bójů a Lučanů. Podpírá se přitom o nálezy z dané doby, které odkazují na keltské osídlení a zároveň o příhraniční zónu, která vedla od Džbánu, přes Podlesí na Lounsku ke Slanému a dále k Libušínu na Kladensku. Zde podle historiků byla kdysi prastará územní hranice, která setrvala až do středověku a i později rozdělovala tato území. Jedná se totiž o nepřehlédnutelné a strategické místo přesto, že svojí velikostí se nemůže rovnat keltským hradištím ve Stradonicích nebo v Nižboru apod.. 
 
Slované?
Největší a nejrozsáhlejší nálezy byly učiněny z doby usídlení Slovanů a následné hradištní osídlení, trvající až do 12. století (Slované přišli z východních zemí a osídlili velká území přes Střední Evropu až po Balt). Svědčí o tom mnohé nalezené předměty. Mezi nejzajímavější patří dnes již ztracený (ukradený?) dřevíčský křížek, tzv. "enkolpion", dílo z kyjevské dílny pocházející z období 11. - 12. století. Pozdější nálezy několika slovanských spon učiněné roku 2002 tuto informaci o osídlení Slovany také dokládají. Mezi další předměty nalezené na Dřevíči a v jeho okolí patří keramické hrnce s vlnovkami, ale také keramické střepy z pohřebišť, tzv. popelnic, pocházejících z mladší doby bronzové. Nálezy se bohužel díky zemědělské činnosti poničily a smísily dohromady s mnoha keramickými střepy a dalšími předměty z různých historických období. Dnes je na většině území hradiště bohužel orbou zorané pole, jak jsem již psal výše.

Dřevíčský křížek - enkolpion                                                 Schéma hradiště Dřevíč
Dřevíčský křížek - enkolpion Schéma hradiště Dřevíč
Obrazová dokumentace z knihy V. Sábla - Daliborovy Kozojedy a hrad Dřevíč (1973) 
 
Středověk?
V písemných pramenech je o Dřevíči zmínka od roku 1002, kdy ji Kosmas označuje za velmi pevný přemyslovský správní hrad. O konci tohoto správního centra oblasti ve 12. století se mluví v několika dokumentech. První je z roku 1135 z období vlády knížete Soběslava I., z níž vyplývají pokyny k odvádění desátků Vyšehradskému kostelu. V pozdější církevní listině z roku 1239 papež Řehoř IX. plně potvrzuje vlastnictví statků v oblastech Žatecka a Slánska kladrubskému klášteru. Po převedení jeho funkcí jako centra do Slaného začíná jeho význam zřejmě upadat. Další zprávy jsou až ze 14. století, kdy zde sídlilo probošství kláštera Sv. Benedikta v Sázavě. Po církevní vizitaci byla zjištěna řada událostí neshodujících se s církevním životem, za což byly uděleny pokuty a tresty církevního vězení. Poslední zprávy o dřevíčském probošství pocházejí z počátku 15. století. O zániku probošství se bohužel nezachovaly žádné zprávy.
 
Víme toho málo z toho, co zbylo *)
Archeologické bádání se především orientuje na větší centra jako jsou Praha a blízké okolí, krajská města či rozsáhlejší známá území. Na ostatní centra, která nekorespondují s dnešním umístěním cest a regionálních měst a obcí a jenž leží mimo tyto lokality (hrádky, tvrze, hradiště, zaniklé obce), již nezbývají prostředky, čas ani vůle. A právě zde na těchto místech bychom možná našli odpovědi na otázky, které nám chybí k časovému poskládání mozaiky historie a dávných věků naší země. Veliká škoda, protože pustošení, ať již se jedná o komerční zemědělský provoz Fürstenberků z počátku minulého století či o devastaci lokality za komunistické éry, nedaly příležitost uchování vzácných a pro naši historii tak potřebných fakt o naší historii, životu našich předků na našem území. Devastace je fatální a v dnešní době pokračuje především prostřednictvím amatérských hledačů s detektory (ať již se jedná o vlastní zisk či v dobré víře nezkušené hledače zasahující do historie a ničící důležité související stopy) a bohužel také pokračující stavební, zemědělskou a lesní činností se zásahy do těchto oblastí a historických lokalit, necitlivými zásahy do krajiny při stavbách nemovitostí či infrastruktury, těžbou dřeva, stavbou chmelnic, dálkových elektrických vedení, orbou polí apod. a v neposlední řadě vlivem přírody - erozí na opukových svazích. Z toho, co zbylo na území Dřevíče, toho není mnoho. Naši potomci budou mít velkou práci najít dějinné souvislosti, přesto tady šance dozvědět se více, stále zůstává. 
 
Jak se na místo dostanete
Z Prahy - pojedete po dálnici směrem na Karlovy Vary, dále po Karlovarské silnici, za obcí Krušovice odbočíte na křižovatce Krupá směrem na obec Hředle, projedete rovně obcí směrem na Džbán. Nad Džbánem odbočíte doprava na obec Kroučová, projedete obcí a odbočíte na Pochvalov, dále směrem na Kozojedy. V obci Kozojedy odbočíte před rybníkem na návsi doprava a pojedete po cestě vedoucí k lesní správě. Poté se vydáte po cestě lesem, až dojdete ke stavením (bývalé budovy fürstenberské správy) a po cestě dále po několika stech metrech vyjdete na návrší kopce Dřevíč.
 
*)
pozn. red.: TEXT byl převzat ze zdrojů uvedených pod tímto článkem !

 
 
GPS pozice: N 50°14'48.372" 
                        E 13°49'32.42"
 
Mapa:

Zobrazit místo Hrad Dřevíč na větší mapě
 
 
Informace o obci Kozojedy na Rakovnicku
Další fotografie
- Fotogalerie Hradiště Dřevíč 
 
Zdroj: V. Sábl - Daliborovy Kozojedy a hrad Dřevíč (1973)
           K. Blažková, J. Lomecká, Z. Neústupný - Po stopách zaniklých sídel na Rakovnicku (2008)
           Wikipedie
           Archiv Rakovnicko.cz (fotografie) 


Fotogalerie k článku Mohutný hrad Dřevíč

Mohutný hrad Dřevíč Mohutný hrad Dřevíč Mohutný hrad Dřevíč Mohutný hrad Dřevíč Mohutný hrad Dřevíč

Diskuze k článku Mohutný hrad Dřevíč

Přidat komentář

Vaše jméno: Váš email:

Text komentáře:

Kolik je na jedné ruce prstů? Kontrolná otázka

Admin E-mail info [a] rakovnicko.cz Komentář vložen 29. 06. 2010, 11:42

Text, který Vás pobuřuje, byl převzat ze zdrojů (viz upravená pozn. red.). Já, ač jsem nestranný, osobně souhlasím s názory odborníků vzhledem k tomu, že lokalitu posuzují pracovníci muzea a ti mají své zkušenosti s neodbornými zásahy v chráněných lokalitách na Rakovnicku. Zákon se musí dodržovat, ať se to někomu líbí nebo ne. To: TO JE FUK: Druhá věc - nevidím důvod, proč neodkazovat na diskuse hledačů pokladů s detektory, kdy ač píšete, že jsou ujetí, tak ne zas tolik, aby aktivně nespolupracovali s pracovníky muzeí..

simsa E-mail karelsimsalek [a] seznam.cz Komentář vložen 29. 06. 2010, 08:58

Naprostý souhlas s TO JE FUK...

To je fuk E-mail triglav [a] atlas.cz Komentář vložen 10. 03. 2010, 10:30

Ano je třeba rozlišovat mezi slušnými a neslušnými (těch slušných je většina, jenže nejsou tolik vidět). A co třeba redakční poznámka? Odvolávat se na toleranci osočovaných, to nemá valný smysl. Hlavně je třeba být OBJEKTIVNÍ, pokud chci zveřejňovat nějaké svoje myšlenky.

Admin E-mail info [a] rakovnicko.cz Komentář vložen 09. 03. 2010, 17:22

Jak jsme koupili, tak prodáváme.. nejsme autory ZDROJE textu (viz autoři pod článkem). Pokud se zmiňujeme o zákonem chráněné lokalitě, musíme upozornit na neodborné drancování "amatérských hledačů pokladů", kteří na místě v minulosti napáchali značné kulturní škody. Portál Rakovnicko.cz má za úkol mapovat internetové dění spojené s Rakovnickem - tedy nevidím důvod, proč neodkazovat na autory diskusí o detektorech. I já osobně vlastním detektor a jedná se tedy i o moji zálibu. Je jen potřeba rozlišovat mezi těmi, kteří "porušují zákon" a hledají na místech zákonem nepovolených a těmi, kteří hledají na poli pro radost.. Buďme trochu tolerantní..

To je fuk E-mail triglav [a] atlas.cz Komentář vložen 09. 03. 2010, 12:18

Na několika místech tu autor naráží a napadá hledače pokladů s detektory. Ale na jiném místě tu odkazuje na jejich diskuzi. To se těm klukům moc líbit nebude. Oni se taky nenavaží do koníčků druhých, i když jsou ujetější.................