O Houdovi a zlatém pokladu - Rakovnicko.cz

Rakovnicko.cz - regionální portál | Informace, Zprávy, Akce, Katalog firem, Inzeráty, Fotogalerie

Dnes je 29. březen 2024 | Svátek má Taťána

Zpravodajský servis

Zpravodajství

iSEZNAM Rakovnicka

Pamětihodnosti

Paměť regionu

Odkazy

Archiv zpráv

Nejčtenější články
Další články z rubriky

O Houdovi a zlatém pokladu

Mýty a legendy Rakovnicka

Kozojedy - Dřevíč / Pověsti o hradu Dřevíč, dřevíčský ostroh, dnes zákonem chráněné území hradiště Dřevíč u podleského údolí nad obcí Kozojedy nedaleko Džbánského pohoří na Rakovnicku, ke kterému se váže hned několik pověstí, nejznámější je pověst o Houdovi a zlatém pokladu.

Datum 16. 10. 2009 Autor Rakovnicko

O Houdovi a zlatém pokladu
Lidových pověstí o hradu Dřevíč se zachovalo hned několik. Jednalo se o pověsti děděné z generace na generaci místními usedlíky a občany z přilehlýh obcí. V. Sábl například uvádí ve své knize pověst o zániku hradu Dřevíč lstí oddílů Jana Žižky nebo pověst Švédové pod Dřevíčem, Boj s drakem o Dřevíč apod.. Dnes se však zaměříme na nejzajímavější z nich a to na pověst O Houdovi a pokladu z Dřevíče, za který ovčák z Kozojed zakoupil zvon pro sousedící obec Vinařice.
 
O Houdovi a pokladu
 
Nejstarší verze pověsti o Houdovi a pokladu pochází z vinařické farní Pamětní knihy z let 1795 - 1800. Píše se v ní, že Řehoř Houda, dříve ovčák a později rychtář obce Kozojedy, našel na Dřevíči poklad pod velkým opracovaným kamenem někde v prostoru "mezi kaplí a poustevnou". A za tento poklad pak koupil pro kostel ve Vinařicích zvon.
V kozojedské obecní kronice, kterou založil a dlouhá léta vedl Jaroslav Mayer, je o Houdovi podrobnější varianta pověsti: "...zdálo se mu, aby šel na Dřevíč, kde je uložen poklad. Když se sen opakoval, vzal vůz, jel na Dřevíč a tam, kde je dodnes znatelná prohlubeň mezi kostelem a bývalou poustevnou, našel pod velkým kamenem mnoho zlata. Převlékl se pak za žebráka a šel do Prahy.  Když přišel k zvonaři Brikciovi, šlehal proutkem do hotových zvonů. Jeden se ozval: Houda koupil zvon! Houda se zeptal, co stojí. Zvonař se domníval, že žebrák nemá na zaplacení a řekl, že čtyři sta zlatých. Houda ale ihned levnou částku zaplatil. Zvonař mu však řekl, aby si přišel pro zvon později. Mezitím mu ale zvon vyměnil. Houda však opět zkoušel zvony proutkem a  ten svůj našel. Zvonař ho přemluvil, aby si dal na zvon vylít svoje jméno. Za to ale musil Houda potom zaplatit tolik, co by stály dva jiné zvony."
Jiná pověst vypráví, že zvon od té doby hlásá z vinařické věže, že "Hou-da kou-pil zvon za čty-ři sta z Loun".
 
Bylo už zapsáno, že pověst vychází ze skutečnosti, že Houdův zvon skutečně visí na vinařické věži, navíc s nápisem o Houdovi i Brikciovi, zvonaři. Jedna jediná verze mluví o zlatu, dvě pak o částce čtyři sta zlatých. Faktem je, že to byl jistě nemalý poklad, jestliže umožnil prostému ovčákovi tak velkorysý dar a ještě mu zbylo tolik, aby pro tento majetek se stal z ovčáka rychtářem.
 
Vinařický zvon "Houda" je vysoký 110 cm, s průměrem 104 centimetry. Na horním okraji pláště je pás s anděly, či spíše s naháčky bez křídel, pod ním je pruh s akantovými listy. V ploše pláště je český text žalmu 126, po stranách světci Václav a Zikmund a dole medailón Adama a Evy pod rajským stromem. Vzadu je štít, který drží mořští bůžkové, a nápis: BRYCCIUS PRAGENSIS AUXILIOM DIVINO FECIT ME, tj., že Brikcius Pražský mne vytvořil s ppomocí boží. Vedle dalších zbožných slov v latině je na dnes čelní straně pláště text v češtině: RZEHORZ HAUDA RYCHTARZ Z KOZOGED WLASTNÍM NÁKLADEM SWÝM TENTO ZWON ZGEDNAL A ZAPLATIL LETA PANIE 1576. Na protější straně pláště je starý lobkovický erb a jméno Děpolta z Lobkovic a na Divicích, který byl tehdy majitelem Dřevíče, Vinařic a dalších statků i patronem vinařickéhoo kostela.
 
Řehořovi Houdovi patřila kozojedská usedlost s dnešním číslem 2, kde ještě před dvaceti, třiceti léty říkali "U Houdů". Zvon, který věnoval, byl za obou světových válek jako vzácná památka zachráněn před roztavením pro válečné účely. Historická hodnota pokladu, který byl za něj obětován, byla by dnes mnohonásobně větší.
 
A my k této pověsti jen můžeme dodat staré známé - na každém šprochu je pravdy trochu..
 
 
zdroj: V. Sábl - Daliborovy Kozojedy a hrad Dřevíč, vydáno v roce 1973, Muzeum Nové Strašecí
 
 
Foto: Archiv Rakovnicko.cz
 

Fotogalerie k článku O Houdovi a zlatém pokladu

O Houdovi a zlatém pokladu O Houdovi a zlatém pokladu O Houdovi a zlatém pokladu O Houdovi a zlatém pokladu O Houdovi a zlatém pokladu

Diskuze k článku O Houdovi a zlatém pokladu

Přidat komentář

Vaše jméno: Váš email:

Text komentáře:

Kolik je na jedné ruce prstů? Kontrolná otázka

Žádné komentáře Zatím nebyly vloženy žádné komentáře.