Začíná astronomické léto

Kolem letního slunovratu se Slunce noří pod obzor jen velmi mělce. Proto jsou noci hodně světlé a zcela se ani nesetmí. Mezi 31. květnem a 10. červencem dokonce nenastává astronomická noc, kdy musí být Slunce níže než 18 stupňů pod obzorem.

 

Ve dnech kolem jednadvacátého a dvaadvacátého června dosahuje Slunce při svém realativním pohybu vůči Zemi své nejsevernější polohy – severní konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci. Nadchází letní slunovrat; začíná léto. Sluneční paprsky v tento den dopadají v poledne kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli je nejdelší den a nekratší noc. Slunce bude vstupovat do trojice tzv. letních znamení – Raka, Lva a Panny. České slovo slunovrat vzniklo podle ročního pohybu vycházejícího Slunce nad obzorem. Poté, co Slunce dospělo k nejsevernějšímu bodu východů a západů, se nyní bude přesouvat - vracet - po obzoru na jih. Na nejjižnější bod své pouti dospěje za zimního slunovratu.

 

 

Přestože by se teď už měly vlastně dny zkracovat a tím i celkově ochlazovat, teprve začíná ta nejteplejší část roku. Délka dnů a nocí se v průběhu června mění jen velice málo. Slunce stále vychází před pátou hodinou letního času a zapadá po jednadvacáté hodině.

 

Podle keltských tradic se den letního slunovratu nazývá Alban Heruin neboli sabat Litha. Keltové pořádali slavnosti zasvěcené bohyni Matce. Podobně jako v noci na "čarodějnice" se na nejvyšších kopcích o půlnoci pálily posvátné ohně - tentokrát na počest vrcholícího Slunce. Lidé kolem nich tančili a bylinami z ohně zapálenými žehnali dobytku. Uhlíky ze slunovratových ohňů byly rozhazovány po polích pro zajištění dobré úrody. Uzavíraly se tak zvané čarodějnické svatby; novomanželé po nich přeskakovali koště.

 

Některé keltské tradice můžete dodržovat snadno i dnes. K zajištění štěstí a blahobytu dejte v noci do oken zapálené svíce. Dveře příbytku ozdobte malým věncem s letními květy a magickým znakem; tím je otevřená křivka znázorňující rozvinutý list.

 

Sbírejte léčivé byliny – byliny sbírané v den slunovratu mají nejvyšší účinnost, protože léčivá síla Slunce vrcholí. Léčivou sílu Slunce Keltové celkem přirozeně spojovali s uzdravující mocí vody. Proto oltáře zasvěcené Slunci často stávaly u léčivých pramenů i studní. Vodním zdrojům vzdávala čest tzv. "odíváním studny (pramene)" - pokrytím květinami a větvemi. Součástí odívání studní bývalo i přivolávání deště - lidé nabírali vodu do misek a rozstřikovali ji po polích a zahradách U pramenů se zpívaly písně, tančilo se a hrálo.