Další jednání o lesnickém parku Křivoklát

Předseda Základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát Miroslav Pecha upozornil: „Přijeli i někteří lidé, kteří nebyli přihlášení a tak se do společenské místnosti vešlo téměř 90 lidí! Aktuálnost semináře a zejména význam tématu potvrdila i účast řady osobností odborného lesnického i veřejného života. Ministerstvo zemědělství zastupovali Jiří Novák, náměstek ministra zemědělství a Tomáš Krejzar, ředitel odboru ekonomiky a koncepcí lesního hospodářství. podnik Lesy ČR byl zastoupen jeho krajským ředitelem Jiřím Makovcem.“

Jiří Novák a Jiří Makovec nebyli přednášejícími, ale vyslovili plnou podporu institucí, které zastupovaly záměru zřízení na Křivoklátsku lesnického parku.

Lesnický park Křivoklátsko, podporovaný ministerstvem zemědělství je alternativou k národnímu parku, který prosazuje ministerstvo životního prostředí.

 

„Lesnický park chce prokázat, že existují i jiné způsoby, jak zajistit rozvoj určitého území se všemi jeho funkcemi i bez nutnosti zvyšování stupně ochrany. Jsme přesvědčeni, že ochrana přírodních hodnot je na Křivoklátsku dostatečně zajištěna stávající legislativou, tedy Chráněnou krajinou oblastí Křivoklátsko, rezervacemi, ptačí oblastí a tak dále. Dodržení standardů lesnického parku pak zavazuje hospodařící subjekty k takovým způsobům hospodaření, aby se prostředí lesů nejen nezhoršovalo, ale naopak zlepšovalo,“ zdůraznil k aktuálnímu tématu Křivoklátska Miroslav Pecha.Cílem semináře na téma Lesnický park Křivoklátsko - území pro lidi i pro přírodu“, který byl sezván do hotelu Sýkora v Křivoklátě bylo seznámit zejména starosty dotčených obcí s tímto zcela novým záměrem.

Předseda Základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát Miroslav Pecha dodal: “Aby měli při svém rozhodování možnost výběru zda souhlasit se zařazením katastrů svých obcí do národního parku a nebo zvolit náš alternativní projekt.“

Pro zajímavost lze také uvést, že na Křivoklát přijeli rovněž profesor Vilém Podrázský, děkan Fakulty lesnické a dřevařské v Praze a profesor Petr Horáček, děkan Lesnické a dřevařské fakulty MU Brno. Krajský úřad Středočeského kraje byl zastoupen ředitelem odboru ochrany přírody Josefem Keřkou.

 

Seminář byl rozdělen do tří tématických bloků:

1. První blok byl zaměřen na seznámení s podstatou a cíli lesnického parku a se způsoby hospodaření v lesích na jeho území.

Do tohoto bloku spadal úvodní referát Miroslava Pechy, referáty Františka Davídka lesního správce Lesní správy Nižbor a Jana Povolného, zástupce Lesní správy Křivoklát a také referát Josefa Myslivce, ředitele Lesní a rybniční správy Jerome Colloredo Mannsfelda Zbiroh. „Ten se k projektu připojil jako největší soukromý vlastník lesů v české republice a dokládá tak, že myšlenka lesnického parku nemusí být nutně jen záležitostí státního vlastnictví, jak je tomu u národních parků,“ zdůraznil Miroslav Pecha.

 

Je třeba zdůraznit, že Jerome Colloredo Mannsfeld přičlenění svého majetku k navrhovanému národnímu parku kategoricky odmítl.

2. Druhý blok se zabýval možností zapojení Lesnického parku Křivoklátsko do Mezinárodní sítě modelových lesů, případně dalších mezinárodních struktur. Lesnický park Křivoklátsko tím získá mezinárodní uznání a velice to posílí známku atraktivity území i v oblasti cestovního ruchu.

V tomto bloku zazněly dva referáty, a sice Petr Čupa z Biosférické rezervace Dolní Morava, Karel Vančura s praktickými zkušenostmi z fungování MSML v Kanadě a o podobné iniciativě v Polsku.

 

3. Poslední blok byl věnován především starostům obcí. Vystoupili v něm starostové obcí z Národního parku Šumava se svými zkušenostmi z fungování samosprávy pod asistencí Ministerstva životního prostředí. Byl to Antonín Schubert, starosta obce Modrava a předseda mikroregionu se zastoupením 15 obcí. Dále Zdeňka Lelková, starostka obce Stožec.

„Myslím, že jejich otevřené jednání trochu pootevřelo oči starostům, kteří stáli o to, aby viděli,“ znovu zdůraznil Miroslav Pecha.

Závěr tohoto bloku patřil Janu Dovrtělovi z UZEI Praha a Martinovi Polívkovi z ÚHÚL Brandýs nad Labem.

Oba jejich referáty se zabývaly možnostmi získávání dotací na různé projekty pro obce i podnikatele z Programu rozvoje venkova, z Operačního programu životního prostředí a dalších.

„Pro starosty důležitá informace bylo, že na všechny tyto dotační tituly mají nárok už jako obce spadající do velkoplošného CHÚ - CHKO Křivoklátsko a nejsou podmíněny vstupem do národního parku, jak mnozí z nich na základě propagandy pracovníků Ministerstva životního prostředí dosud nesprávně chápali,“ dodal Miroslav Pecha.

 

 

Zdroj: Rakovnický deník