Velíz - posvátná hora boha pastýřů Velese

Uplynulé přívětivé počasí mě vylákalo opět do přírody. Vzpomněl jsem si přitom, že před časem jsme s rodinou vyrazili na základě zajímavého vyprávění na výlet na vrch Velíz, který se nachází poblíž obce Kublov na Berounsku na nedalekém zalesněném kopci. Pamatuji si, že při první návštěvě tohoto místa jsme chvíli bloudili po polní cestě a přišli na vrch z druhé strany. Dnes již vím, že na místo vede pěkná asfaltová cesta přímo z obce Kublov.

 

Co říci o Velízu? Je toho víc než dost. Vrátíme–li se do minulosti, zjistíme, že dle pověsti právě na Velíz přivedli Vršovci zajatého knížete Jaromíra a chystali se ho zde rituálně obětovat pod posvátným dubem. V poslední chvíli byl zachráněn svojí družinou. Na paměť události nechal založit kostelík sv. Jana Křtitele kolem roku 1003 n.l.. Spíše však šlo o součást boje proti pohanství. Při kostele vznikl klášter, za husitských válek byl však zničen a už nikdy obnoven. Od roku 1751 je svatyně zasvěcena sv. Václavu.

 

Při rekonstrukci kostela v roce 1992 byla v suti pod podlahou věže objevena kostra muže s uťatýma rukama a bez hlavy. Pomsta husitů na nenáviděném knězi nebo oběť nějakého magického rituálu?

 

Dnes lze nalézt na kopci starý kostelík se hřbitovem. Za zmínku stojí, že je zde pochován místní rodák, významný hudební skladatel a pedagog Josef Leopold Zvonař. V dolní části Kublova je k vidění exteriér Zvonařova rodného domku s pamětní deskou, který je typickým příkladem středočeské lidové architektury z přelomu 18. a 19. století.
 

 

Na vrcholové plošině nedaleko kostelíka doložily archeologické nálezy existenci rozsáhlého pravěkého sídliště, přetrvávajícího i v době keltské a slovanské. Spíše než o obranné hradiště šlo o významnou svatyni. Svědčí o tom přítomnost nikdy nevysychajícího pramene blízko vrcholu, jehož voda má v zimě i v létě stejnou teplotu, a skalka s jeskyní, která se již bohužel v minulosti zřítila. Ve slovanských dobách zde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů. Měl podobu rohatého skřeta, dosti blízkou antické představě satyrů. Václav Krolmus píše, že na severní straně našel silné vrstvy "páleného prachu a popele dřevěného, uhlí a opálených kamenů, cihel a kostí zvířecích ba i lidských v nesčíslných rozdrobených nádobách mohylových i obětních..."

Ale kteří pohané? Bohuslav Balbín připomíná, že tu prý lidé nacházeli zlaté penízky, zdobené vyraženými reliéfy Slunce a Měsíce, což byl zvyk keltského mincovnictví. Že se Keltové a staří Slované o naše území dlouho strkali, je známo. Že Slované ctili Velese, o tom existuje několik důkazů, i když není tak zcela jasné, jestli v něm viděli Pána stád, boha plodnosti či kterého že to patrona... 

 

Tyto a mnohé další informace naleznete, pokud se vydáte stejně jako já cestou do kopce na vrch Velíz u Kublova, což doporučuji jako rozhodně zajímavý tip na výlet.

 

 

 

Zdroj, foto: M. Elznic, pův.článek - Rakovnický deník, 4.6.2008

                     Článek na webu revprirody.cz - O. Dvořák, Křivoklátsko, HN