Představujeme - Malíř Václav Zoubek - Rakovnicko.cz

Rakovnicko.cz - regionální portál | Informace, Zprávy, Akce, Katalog firem, Inzeráty, Fotogalerie

Dnes je 28. březen 2024 | Svátek má Soňa

Zpravodajský servis

Zpravodajství

iSEZNAM Rakovnicka

Pamětihodnosti

Paměť regionu

Odkazy

Archiv zpráv

Nejčtenější články
Další články z rubriky

Představujeme - Malíř Václav Zoubek

Malíři, umělci

Profily - Václav Zoubek, akademický malíř

Datum 20. 10. 2009 Autor Rakovnicko

Představujeme - Malíř Václav Zoubek
Narozen 25. září 1953 ve Verušičkách na Karlovarsku
 
  • Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze
  • Ředitel okresního muzea v Rakovníku
  • Ředitel Rabasovy galerie Rakovník

Biografie akademického malíře Václava Zoubka
Václav Zoubek se narodil v roce 1953 v Západních Čechách v obci Verušičky na Karlovarsku. V roce 1962 se s rodinou stěhuje do Rakovníka. Malování obrazů se věnuje již od dětství ovlivněn malířem Vladimírem Váchou, do jehož ateliéru chodil již jako chlapec. Malířství se plně věnuje od roku 1966. Od mládí se také zajímá o geologii. Rozhodnutí být malířem bylo zpočátku jen zpola podporováno rodiči, otec řekl, že jedná o "veselou bídu", matka přijala rozhodnutí bez výhrad.  Později absolvoval Střední ekonomickou školu v Rakovníku, když se nedostal na odbornou výtvarnou školu na Hollarově náměstí v Praze. Později za podpory bývalého profesora výtvarné školy Zdeňka Balaše se učil malovat. Každou středu dojíždí místo vyučování na ekonomce k profesoru Pulcovi na "Hollarku", kde kreslí portréty, figury a akty. Po odchodu do Prahy skládá odborné zkoušky. Přesto, že doba je ovlivněna normalizací, v kruzích okolo je stále cítit kumštýřský duch. Rád vzpomíná na zkušenosti s výtvarníky, konzervatoristy, ale především profesory Duška, Holuba, Hořánka, Poláška, Riedelbaucha, litografy Hekrleho a Kašpara, historika Waageho. Mnohé také pochytí na výstavách a v galeriích, kde tráví každou volnou chvilku. Bohužel, při dalších zkouškách na studiích neuspěje. Nehledá protekci, nepřipravuje se, ani nevstupuje do SSM. Svůj neúspěch přičítá své mladistvé nezralosti. Později po matirutě v roce 1973 nastupuje jako výtvarník do oddělení propagace Rakovnických keramických závodů v Rakovníku. Zabývá se nástěnkami, transparenty a propagací výrobků a reklamou na zboží. S partou mladých keramiků začíná společně vystavovat. Má více času na malování i modelování o víkendech. V té době se již smiřuje s neúspěchy spojenými s přijímačkami na Akademii výtvarných umění, když v tom napotřetí uspěje. Zpočátku téměř výhradně kreslí, později také maluje. V dalším ročníku je vybrán profesorem Janem Smetanou, smetanovci malují čistějšími barvami, ikdyž více expresivně. V ateliéru se věnuje studii aktu, doma maluje krajiny, figurální kompozice, zátiší. Díky vítězství své kompozice získává cenu v soutěži uměleckých škol a staví si svůj ateliér. V průběhu učení bývá na praxi v Okresním muzeu a galerii v Rakovníku, kde také pořádá několik výstav. Maluje s Václavem Braným. Maluje diplomovou práci na téma "Život současné rodiny". Později má být vybrán jako diplomant na školu do Itálie. Bohužel, nastálá situace nedovoluje navštívit renesanční Itálii, a tak se ocitá na Královské akademii v Antverpách. Velkým šokem je vybavení antverpské akademie, galerie v Bruselu, Amsterdamu, Brugách, Gentu, ale též kulturnost životního stylu, což komentuje slovy "jako bych přišel do jiného světa". Později přijímá nabídku zaměstnání v obnovované galerii v Rakovníku, maluje ve volných chvílích, kterých není mnoho a o rok později realizuje první samostatnou výstavu ve výstavní síni rakovnického muzea. Stará se o rozvoj galerie za podpory profesorů z pražské Akademie, buduje výstavní expozice, připravuje plány výstav, vybírá exponáty, připravuje katalogy, plakáty, pozvánky, montuje, instaluje, přiváží, odváží a stále dokola. Není jednoduché postarat se o provoz galerie. Doufá, že vše, co dělá přinese užitek a jeho práce bude prospěšná i jiným.
O něco později, ač není přesvědčen býti účasten spolkům, stává se na základě přesvědčení přátel členem Svazu českých výtvarných umělců. Malování vším trpí, nezbývá čas na tvoření a práci. Začíná vystavovat, přihlašuje se do stipendijního programu ČFVU. Maluje na téma "Školní statek Rakovník", tedy prolínání přírody s technickým prostředím. Žádá pravidelně o možnost vystavovat v Praze, bohužel, nedaří se a tak může vystavovat pouze na venkově, částečně ztrácí motivaci.
Později s Václavem Vágnerem, přítelem z keramických závodů, se účastní na skicování monumentální zakázky - stěny Kulturního domu v Rakovníku. Po peripetiích je zakázka dokončena až v roce 1990. Nabízí také svoje obrázky do prodeje do Díla, a tady se kupodivu daří. Po odchodu ředitelky Zemánkové z rakovnického muzea je pověřen úkolem vybudování nové muzejní expozice, mnoho organizační práce, později přibývá technických záležitostí, které se také musí naučit. K tvorbě expozice přibývá rekonstrukce kostela sv. Kateřiny v Pavlíkově.
Koncem devadesátých let dvacátého století vystavuje širokou retrospektivu svojí dosavadní práce po České republice. Uvažuje o odchodu z muzea. V listopadu roku ´89 je ale pověřen prací ve fóru, které mělo najít novou perspektivu českého muzejnictví. Zakrátko je jmenován ředitelem Okresního muzea a galerie v Rakovníku. Muzeum ho pohlcuje, malování opouští. 
Možnost oddělení galerie jako samostatného muzea od okresního muzea v Rakovníku je důvodem k vybudování Rabasovy galerie. Do této práce se pouští v roce 1991.
Buduje galerii, začíná cestovat po Evropě, konečně se také dostává do Itálie pro svoji magickou přitažlivost. "Itálie je kolébka kultury, na kterou chci navazovat" říká Václav Zoubek. K malířství se vrací jen sporadicky. Nechává se také zlákat vystavováním svých obrazů v zahraničí. K malbě obrazů se vrací v roce 1995, zkouší nové postupy, učil se na modernistické "světlé" malbě, experimentuje s temnosvitem a v koncipování obrazu začíná využívat barevnou fotografii. Potlačuje rukopisné prvky, mění se i obsah obrazů. Jde to pomalu. Až v roce 1999, kdy se věnuje řešení foyeru rakovnického Tylova divadla, které nevede k nejlepšímu výsledku, se díky této skutečnosti opět začíná věnovat soustavnému malování.
 
Život malíře Václava Zoubka je opravdu pestrý a bohatý. Svoji biografii, kterou najdete v plném znění na jeho výborně zpracovaných internetových stránkách (viz odkaz níže), završuje těmito slovy: "Dnes jsem dokončil dekoraci prostor Speciálních škol v Rakovníku. Byly to fresky, zajímavá zkušenost. Jak se mé malování vyvine dál a co mne v životě ještě čeká, netuším." - Rakovník, srpen 2002. 

Zdroj, foto: Oficiální stránky Václava Zoubka: www.vaclavzoubek.cz
                     Archiv Rakovnicko.cz

Další odkazy: Rabasova galerie Rakovník



Fotogalerie k článku Představujeme - Malíř Václav Zoubek

Představujeme - Malíř Václav Zoubek Představujeme - Malíř Václav Zoubek Představujeme - Malíř Václav Zoubek Představujeme - Malíř Václav Zoubek Představujeme - Malíř Václav Zoubek

Diskuze k článku Představujeme - Malíř Václav Zoubek

Přidat komentář

Vaše jméno: Váš email:

Text komentáře:

Kolik je na jedné ruce prstů? Kontrolná otázka

Lidka E-mail l.pachtova [a] gmail.com Komentář vložen 08. 03. 2012, 16:57

Pěkná fotogalerie

Admin E-mail info [a] rakovnicko.cz Komentář vložen 12. 04. 2010, 14:28

Václav Zoubek; Kontaktní telefon: 723 730 556

Hana Bretšnajdrová E-mail hana.bret [a] seznam.cz Komentář vložen 12. 04. 2010, 14:25

Dvě bývalé spolužačky z Hollarky marně hledají nějaký kontakt na Vaška Zoubka. Můžete nám pomoci? Děkujeme Hana Weinzettlová a Hana Hamplová.