Obec Skryje

Starosta:       Ing. Josef Jedlička

Místostarostka: Milada Grillová

 

   

Kontakt:  Skryje 15, 270 42 Skryje

 

Telefon: 313 550 223, 724 127 187

Fax:         313 230 123   

   

Úřední hodiny: Úterý: 17.00 - 19.00 hod.

                            Pátek: 18.00 - 19.00 hod. od 1. května do 30. září

                            

 

Bankovní spojení: neuvedeno

 

IČO:  00244392

DIČ:  neuvedeno

 

 

Nejstarší písemné zprávy o existenci Skryjí pochází z první poloviny 13. století, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Kladrubech. Později ale lokalita přešla do světských rukou. Noví majitelé pocházeli z řad nižší šlechty a vlastnili zpravidla jen část vsi. Roku 1375 se tak o Skryje dělili bratři Jaroslav, Oldřich a Zbyněk. Na počátku 15. století jsou jako majitelé zmiňováni Petr ze Skryjí, Jan Stebňák a Mikuláš z Husi se synovci Sezemou a Janem. Největší pozornost si bezesporu zaslouží Mikuláš z Husi. Jeho postava je nerozlučně spjata s husitskou revolucí, ve které se Mikuláš stal jedním z představitelů radikálního křídla kališníků. V této souvislosti existuje teorie, podle které chtěl Mikuláš vybudovat ze Skryjí západočeskou obdobu Tábora. Ve skutečnosti však zůstávala ves i nadále rozdělena mezi několik vlastníků. Roku 1430 to byli Jan Bobovský z Říčan a Jan Šrák ze Skryj. Vdova po Janu Šrákovi prodala roku 1437 svůj díl Skryjí Janu a Jindřichovi z Kralovic. Druhou část vsi odkoupili roku 1453 od sestry Jana Bobovského Borňové ze Slabec. Krátce poté získali obě části Skryjí páni z Ensidle, kteří ves připojili ke svému tátovskému panství. Týřovští z Ensidle pak vlastnili Skryje až do počátku 17. století. Roku 1601 je vyměnili s Rudolfem II. za jiné vesnice, a Skryje se tím dostaly pod pravomoc Křivoklátu. 

Součástí křivoklátského panství zůstaly Skryje až do zrušení vrchnostenského systému. Za necelých dvacet let po připojení vesnice ke Křivoklátu vypukla třicetiletá válka, která měla pro celou oblast katastrofální následky. Časté průtahy vojsk s sebou přinášely plenění a vraždění, takže obyvatelé Skryjí se museli dlouhodobě ukrývat v okolních lesích. Zatímco ve 2. polovině 16. století žilo ve vsi 8 sedláků a 5 chalupníků, v roce 1630 zde byli jen 3 poddaní a 8 pustých statků. Skryje se však s následky války poměrně brzy vyrovnaly, neboť již roku 1651 zde existovalo 12 usedlostí se 74 obyvateli. Konsolidující se vesnice pak roku 1658 přechází s celým křivoklátským panstvím do rukou Schwarzenberků. Ti roku 1673 zakázali dovážet skryjskému krčmáři pivo ze Zvíkovce. Ani další majitel Arnošt Josef z Valdštejna nepřinesl obyvatelům vsi příliš mnoho radosti. Roku 1695 obyvatele Skryj zatížil novými platebními povinnostmi a omezil jim přístup do panských lesů. Neutěšená situace poddaných vyvolala roku 1738 na Křivoklátsku protirobotní vzpouru, které se aktivně účastnili i obyvatelé ze Skryj. Odmítali robotovat a 24. srpna se na křivoklátské vrchnostenské kanceláři dožadovali lepších podmínek. K nejodvážnějším řečníkům tohoto jednání patřili rychtář Václav Kos a sedlák Václav Hůla ze Skryjí. Odpor poddaných však byl nakonec zlomen a Kosovi a Hůlovi byly vyměřeny tělesné tresty. V době protirobotních nepokojů již patřilo křivoklátské panství, a tedy i Skryje, Fůrstenberkům. Ti se během 18. a 19. století snažili o povznesení celé oblasti zaváděním progresivních prvků do hospodaření. Proto také usilovali vybudovat přes Křivoklátsko koněspřežnou železnici. Projektování a vyměřování železnice bylo roku 1833 svěřeno francouzskému inženýrovi  Joachimu Barrandovi. Ten se v okolí Skryjí setkal s bohatými nalezišti zkamenělin. Barranda objev natolik ovlivnil, že studiu zkamenělin věnoval zbytek svého života. Výsledkem jeho práce bylo vedle množství nasbíraného materiálu i několikasvazkové dílo popisující více než 3 560 druhů zkamenělin. Barrande tak položil základy české paleontologie a začlenil Skryje mezi světová naleziště fosilií. Výzkum skryjských lokalit samozřejmě neskončil smrtí Barranda roku 1883. V závěru 19. století prováděli geologický rozbor skryjských lokalit J. Kušta, K. Feistmantel a J. Jahn. V jejich práci pokračoval v 1. polovině 20. století R. Kettner. Ten své dlouholeté výzkumy shrnul v rozsáhlé studii o skryjsko-týřovickém kambriu, která překonala starší Barrandovy závěry. Zájem o místní naleziště nepoklesl ani po 2. světové válce. Pozornost si zde zaslouží činnost M. Šnajdra zaměřená na studium skryjských trilobitů. Od 60. let se pak komplexním zpracováním skryjských zkamenělin věnuje skupina pracovníků Akademie věd pod vedením L. Marka. Tento výzkum pokračuje prakticky až do současnosti. 

Výsledkem práce několika generací paleontologů je odkrytí řady nalezišť skryjských zkamenělin. První lokalita "Pod hruškou" je na levém břehu Berounky, v blízkosti mostu, u silnice do Týřovic.

Další levobřežní naleziště "Ústí Karáskovy rokle" a "Pod trním" se nachází podél Karáskova potoku. Objevy na pravé straně Berounky jsou často situovány do svahu mezi osadou Luh a Skryjemi. Jižněji se nalézají lokality podél Zbirožského potoka "Dlouhá hora" a "Podmokelský mlýn". Ze vzdálenějších nalezišť pak stojí za pozornost místo zvané "Biskoupky", v blízkosti stejnojmenné osady. Část objevů z těchto lokalit je dnes umístěna ve skryjském geologickém muzeu, které vzniklo v 50. letech 20. století v budově místní školy. Muzejní expozice však není jediným hmotným dokladem dějinného vývoje oblasti. V samotném středu obce se nachází kostel archanděla Michaela. Kostel je sice ve Skryjích zmiňován již v pol. 14. století, ale dnešní stavba vznikla teprve roku 1713. Je to jednolodní barokní objekt se čtvercovým presbytářem. V blízkosti kostela se patrně nacházela tvrz. Existenci zdejší tvrze dokládají písemné zprávy z počátku 15. století. O jejích následujících osudech toho však mnoho nevíme. Tvrz zřejmě zanikla v 2. pol. 16. století v souvislosti s připojením Skryjí k týřovskému panství. 

K místním památníkům minulosti patří v neposlední řadě i roubené stavby lidové architektury (čp. 5,6,7,8,45). Především pak usedlost čp. 4. Ta se vedle obytné části skládá i ze špýcharu a kolny. Skryje jsou však nerozlučně spojeny i s některými přírodními a historickými zajímavostmi v okolí. Východně od obce se nachází zřícenina Týřova, který patřil k nejvýznamnějším královským hradům. Dalším pozoruhodným místem jsou Skryjská jezírka na Zbirožském potoce. Obě tyto lokality dodávají osobité kouzlo celé oblasti, takže ji můžeme považovat za jedno z nejkrásnějších míst Rakovnicka.

 

 

ZUJ: 542385         

Počet částí: 1  

Katastrální výměra: 1504 ha  

Počet obyvatel: 138  

Z toho v produkt. věku:86  

Průměrný věk: 40  

Pošta: Ano

 

 

email:  podatelna@skryje.cz

web: http://www.skryje.cz/