Na Rakovnicku proběhlo sčítání netopýrů - pojďme je ochránit!

O zimní hnízdiště netopýrů ve vybraných lokalitách na Rakovnicku se starají členové 18. ZO Českého svazu ochránců přírody Silvatica. 

 

Od roku 1995 se zde v rámci projektu České společnosti pro ochranu netopýrů koná na přelomu měsíců leden - únor pravidelné zimní sčítání netopýrů. Cílem projektu je zjistit statistické údaje o vývoji a početnosti populace netopýrů, kteří zde zimují. Uplynulé sobotní dopoledne se tedy vydávají členové spolku ochránc přírody Silvatica směrem od Branovského přívozu do průzkumné branovské štoly, která byla před lety vyražena při plánech na stavbu vodní elektrárny. Tato štola je totiž jedním z obvyklých zimovišť netopýrů na Rakovnicku.  Po zjištění a zapsání informací se členové spolku přemisťují do další lokality - průzkumných štol u přehrady Klíčava. Podle slov zástupců spolku se výsledky sčítání v průběhu let moc neliší, počty jsou víceméně stabilní. V menších štolách se počty netopýrů mění podle zimního období a jeho průběhu, dlouhodobě jsou ale ukazatele neměnné. 

 

Dalšími lokalitami, kde na Rakovnicku přezimují netopýři a probíhá zde pravidelné sčítání, jsou štoly na Valachově, ve sklepích na Krakovci a na Krašově, v Podkrašovském mlýně (Plzeň - sever), ale také např. ve sklepích krušovického pivovaru. Najít zimující netopýry lze také v kanále pod nádražím na Krupé nebo např. ve starých štolách u obce Modřejovice, ale tyto štoly jsou zavřené.

 

Společnost pro ochranu netopýrů (zkr. ČESON) podporuje také několik projektů souvisejících s ochranou netopýrů, kteří pobývají a využívají úkryty v budovách a v panelových domech na sídlištích. Zvířata po zateplení domů nejen že nemohou své původní úkryty využívat, ale bohužel, velmi často tam bývají zavřená! Těchto přirozených útočišť využívají zejména štěrbinoví netopýři. Během zimy, kdy se teplota mění, se netopýři několikrát probouzí a mění svá stanoviště. Občas se stává, že netopýr, který nenajde stanoviště, kde původně zimoval, hledá úkryt jinde a tak vlétne do bytu při větrání apod.. Také se stává, že netopýři zalezou do věcí uskladněných na balkoně.

 

Po dvouletém mapování výskytu netopýrů se zjistilo, že zvířata přebývají prakticky všude na každém sídlišti. Zalézají do spár mezi panely nebo do odvětrávacích otvorů ve střeše. Možnosti, jak zamezit tomu, aby se přímo zvířatům nebo do budoucna dalšímu jejich výskytu ublížilo, podle Petry Schnitzerové ze společnosti ČESON existují:

 

„Úkryty se dají zachovat i do budoucna. Pokud střecha zůstane odvětrávaná, stačí, aby se do odvětrávacích otvorů nedávaly mřížky. Pak se používají speciální průlezné budky, které zapadají do zateplení. Budka má otvor v zadní stěně a tou se přidělá na původní spáru mezi panely. Kolem se to zateplí a netopýři mohou opět pronikat budkou do spáry. Když se musí spáry úplně uzavřít, budky se tam dávají jako náhradní úkryty a netopýři jsou místo ve spáře v budce.“

 

Dobré je opravy vhodně načasovat. Nejlepší je duben a květen nebo srpen až říjen. Nejhorší jsou zimní měsíce. Pokud se musí úkryt uzavřít, používají se jednosměrné uzávěry. Zvířata se dostanou ven a zpátky už ne.

 

Průlezné budky nejsou ale žádnou novinkou. V okolních státech, například v Německu, se používají už patnáct let. Je to jednoduché řešení, ale u nás se o něm příliš neví. 

Proto ČESON pořádá různé semináře pro stavitele a majitele domů. U nás se tato opatření pomalu rozbíhají. Budky se používají ve Slaném, na Ústecku či Liberecku.

 

„Můžeme ho odchytit. Ale pozor! Nebereme ho do holé ruky, pouze do hadru nebo rukavice. Mohl by kousnout,“ upozornila Petra Schnitzerová. Pak netopýra dáme do papírové krabičky s kusem hadru či ubrousku a dopravíme ho, nebo zavoláme, do nejbližší záchrané stanice. Také se lze obrátit přímo na ČESON. Společnost má své internetové stránky i nonstop telefonní linku. Tady řeší konkrétní situaci, jak postupovat při nálezu většího množství zvířat na stavbách a podobně. „Pokud si lidé netroufnou zvíře chytit, ať volají rovnou a zkušený pracovník ho odchytí,“ dodala Petra Schnitzerová.

Další odkazy:

 

Zdroj: Rakovnický deník