Rakovnicko.cz - regionální portál | Informace, Zprávy, Akce, Katalog firem, Inzeráty, Fotogalerie

Dnes je 18. listopad 2017 | Svátek má Romana

Uzavírka

| silnice II/229, Petrovice, okr. Rakovník, kyvadlový provoz jedním jízdním pruhem.

Zpravodajství

Zpravodajský servis

iSEZNAM Rakovnicka

Pamětihodnosti

Paměť regionu

Odkazy

Archiv zpráv

Nejčtenější články
Další články z rubriky

Hrad Týřov (zřícenina)

Hrad Týřov (zřícenina)
HRAD Týřov (zřícenina)
Hrad postavil nejspíše až ke konci své vlády král Václav I. První zmínka se váže k roku 1249, kdy zde Václav přijal kralevice Přemysla a předáky panské opozice. Hrad tedy musel být hotový či alespoň téměř dokončen. Několik náznaků svědčí spíše o druhé možnosti. Především o tom svědčí minimální zástavba horního hradu. V té době bylo obvyklé stavět hrady ve třech základních fázích. V první byly vybudovány především obranné stavby a základní obytné budovy, tak aby hrad byl schopen plnit svou základní funkci. Ve druhé fázi přibyly další obytné stavby a hospodářské zázemí a ve třetí byly dobudovány obytné budovy a vznikly také reprezentační a sakrální prostory. Hradní budovy odpovídají stavu po dokončení druhé fáze, třetí již zde nebyla realizována. To dokládá i zmínka z roku 1250, kdy je Týřov zmiňován v souvislosti s pasováním vladaře Nedvěda. Vlastní akt se odbýval na blízkém Velízu, protože Týřov neměl svou kapli. Přemysl a stavovští předáci byli na Týřově zajati a uvězněni. Snad právě proto (stejně jako jiní panovníci) na Týřov zanevřel a svou pozornost věnoval nedalekému Křivoklátu. Snad proto tedy na Týřově již nedošlo k realizaci třetí fáze.
V přímém královském držení nezůstal Týřov příliš dlouho. V pramenech se vyskytoval pod oběma svými jmény, jak Týřov i Angerbach. Již na počátku 13. století jej od Jan Lucemburský získal do zástavy Vilém Zajíc z Valdeka, který zde v letech 1315-16 věznil Jindřicha z Lipé. Po svém návratu do Čech jej roku 1333 vykoupil markrabě Karel a v roce 1355 jej začlenil do svého návrhu zákoníku Majestas Carolina jako podmínečně zcizitelný. Roku 1360 jej sice nakrátko zastavil bavorskému vévodovi Janovi, po roce jej však vykoupil. Od té doby se uvádí již jen pod svým českým jménem.
Roku 1422 jej král Zikmund spolu s Křivoklátem zastavil svému přívrženci Alši Holickému ze Šternberka jako úhradu za obdržené půjčky. Díky dokonalému obrannému systému vyvázl Týřov jako jeden z mála hradů z husitských bouří bez pohromy. V roce 1429 je již týřovským pánem Habart z Adlaru, který s dalšími královskými přívrženci působil mnoho nepříjemností pražským městům. Zakrátko se Týřov dostal opět do rukou pánů ze Šternberka, od kterých jej krátce po roce 1450 vykoupila zpět královská komora. Za Jiřího z Poděbrad se dostal hrad roku 1460 opět do zástavy, tentokrát královského sekretáře Jošta z Ensidle, který zde založil novou větev svého rodu Týřovských z Ensidle. 
Téměř po celé 16. století se táhly složité spory o vykoupení Týřova ze zástavy a jeho následný odprodej do dědičného vlastnictví. Během té doby jeho držitelé příliš neinvestovali do údržby, hrad začal nezadržitelně chátrat a roku 1575 se poprvé uvádí jako pustý. Teprve v 80. letech došlo ke konečné dohodě a panství odkoupil Jan starší z Lobkovic, který již zpustlý hrad ponechal svému osudu. Při zcelování křivoklátského panství jej Rudolf II. připojil ke Křivoklátu, s nímž sdílel další osudy.
V letech 1973 a 1976-84 zde byl prováděn archeologický výzkum, který vnesl mnoho světla do jeho poznání. 
 
Odkaz na web: ZDE